Náš eTron se může nabíjet maximální rychlostí 150 kW/h, ale často tyto ultra-rychlé nabíječky zvládnou až 350 kW/h. Naše auto se nabije z 10 % na 80 % za 25 – 30 minut. Tyto nabíječky buduje síť IONITY a je jich zhruba 350 po celé Evropě. Nabíječky jiných provozovatelů nabízejí rychlost mezi 150 a170 kW/h, ale také jich není mnoho. Ultra-rychlé nabíjení je zatím k dispozici od České republiky směrem na západ. Již dnes některá auta s dlouhým dojezdem zvládnou dobití za 15 minut.
Tyto nabíječky převážně nabíjejí rychlostí 50 kW/h. Nabití z 10 % na 80 % trvá přibližně hodinu a čtvrt. Není zase tak složité je najít. Během jejich používání se můžete jít projít po městě nebo skočit na oběd. V budoucnosti se budou využívat v nákupních centrech, aby se vám váš vůz stihl dostatečně nabít během nakupování.
Od Říma na jih už budeme odkázáni pouze na tento (a pomalejší typ) nabíječek.
Tyto nabíječky jsou zpravidla umístěny u hotelů nebo na parkovištích, kde je možné nechat auto přes noc. Trvá to přibližně 8 hodin, než se vám vůz nabije. To ale často nevadí, protože už jste většinou tam, kam jste chtěli dojet, a vaše auto je tak jako tak zaparkované. Budete potřebovat průmyslovou 380V zásuvku nebo přímo nabíječku elektromobilů.
Když není k dispozici nic jiného, můžete nabíjet elektromobil i z klasické 230 V zásuvky. Dobít naše elektrické SUV z 10% na 100% trvá přibližně 24 hodin. Ale už za 12 hodin máte půlku baterie, což znamená dojezd mezi 120 a 150 km, takže dost na to, abyste dojeli k nejbližší nabíječce.
První úsek je dlouhý a končí ve Veroně. Během 850 kilometrů plánujeme třikrát stavět kvůli dobíjení. V této části Evropy je hodně ultra-rychlých nabíječek, takže všechno by mělo jít jako na drátkách. Zastávku v Rakousku využijeme na oběd, což bychom s benzínovým autem udělali tak jako tak. 😉
Plán v kostce
| Délka etapy: |
850 km |
| Odhadovaný čas bez nabíjení a přestávky: |
9 hodin |
| Odhadovaný čas s nabíjením: |
11 hodin |
| Počet zastávek na nabíjení: |
3 |
| Celkový očekávaný čas na nabíjení |
2 hodiny |
Realita
Z Brna jsme vyjeli v 8 ráno. Ujeli jsme 830 km za 9,5 hodiny. Celkem hodinu a půl jsme strávili třemi zastávkami na nabíjení. Ve skutečnosti to byl čas tak akorát koupit si něco rychlého k jídlu nebo vypít kafe. V této části Evropy je cestování na dlouhou vzdálenost opravdu snadné a člověk nenabere žádné zpoždění.
Zítra strávíme den ve Veroně a večer se přesouváme do Florencie. Náš hotel má parkoviště s nabíječkou, takže na cestu vyrazíme s plnou baterií.
Krása Verony nás opravdu překvapila. Naplánovat si zde jen jeden den byla chyba – tohle město by klidně vydalo na 3 dny návštěvy. Památky nejsou tak ohromující jako ve Florenci, ale Verona má úžasnou atmosféru se všemi svými Trattorias a Osterias (rodinnými bistry).
Nálada města je asi i lepší než ve Florencii, pravděpodobně kvůli menšímu počtu turistů (i když fronta na Juliin dům byla tak na hodinu).
Pokud plánujete navštívit Veronu, určitě si nezapomeňte zarezervovat vstupenky na večerní koncert Giuseppe Verdiho (Aida, Nabucco, La Traviatta) v místním amfiteátru (Verona Arena). Škoda, že jsme měli na Veronu jen jeden den…
Co nesmíte minout
Arena di Verona (velmi zachovalý amfiteátr)
Basilica San Zeno Maggiore & Arco dei Gavi
Basilica di Santa Anastasia
Castel San Pietro & Castel Vecchio & Scalligero Bridge
Castel San Pietro
Arena di Verona
Další místa k vidění:
- Casa di Giulietta (Juliin dům)
- Casa di Romeo
- Etapa: Verona, Itálie – Florencie, Itálie
- Datum: 4. 8. 2021 – 5. 8. 2021
- Klíčová slova: Verona, Florencie
Náš plán
Baterii v autě jsme měli plně nabitou, takže 230 km mezi Veronou a Florencií bychom měli zvládnout v pohodě bez nabíjení. Hotel ve Florencii nabízel možnost nabíjet elektromobil.
Plán v kostce
| Délka etapy: |
230 km |
| Odhadovaný čas bez nabíjení a přestávky: |
2 h 50 min |
| Počet zastávek na nabíjení: |
0 |
Realita
Do cíle jsme dojeli s kapacitou baterie na dalších 80 km, ale v hotelu nám nedokázali zajistit parkovací místo s nabíječkou. Běžně můžete najít standardní zásuvku na parkovišti sami, ale náš hotel byl přímo v centru města a auta parkovala obsluha na parkovišti vzdáleném asi 2 - 3 km. Nicméně v dosahu 80 km jsme měli dvě rychlé nabíječky, které byly po cestě.
Florencie je prostě nádherná. Pulzující středověké město s historickými památkami doslova na každém kroku. Velmi rychle jsme zjistili, že námi naplánované dva dny rozhodně nebudou stačit. Jak ale říkal náš průvodce
Paolo – vždycky se najde hodně důvodů, proč se do Florencie vrátit, bez ohledu na to, kolik dní se tu zdržíte.
Prohlídka města s průvodcem byla tím nejlepším začátkem. Během 3,5 hodiny nám Paolo ukázal nejvýznamnější památky ve městě. Dozvěděli jsme se o rodině Medicejských, kteří vládli městu a okolnímu regionu celá století. Díky (nejen) jejich zaujetí pro umění se z Florencie stala kolébka renesance. Leonardo da Vinci, Michelangelo, Rafael, Brunelleschi nebo Donatello…všechny tyto osobnosti se mohly těšit z podpory Medicejských.
Pokud máte rádi hovězí maso, nenechte si ujít Florentský T-Bone steak. Je srovnatelný s těmi z Texasu, Argentiny nebo Japonska. My jsme si dali jeden v restauraci
Il Paiolo.
Co nesmíte minout
Katedrála Santa Maria del Fiore, Baptisterium San Giovanni a náměstí Piazza Duomo
Náměstí Piazza della Signoria a Pallazo Vecchio & Náměstí Piazza di Santa Maria Novella (Střešní bary kolem dokola náměstí stojí za návštěvu.)
Galerie Uffizi
V roce 1559, kdy se poslední obránci Sienny vzdali, se Cosimo I Medicejský stal prvním velkovévodou toskánským (do té doby vládli Medicejové přímo či nepřímo pouze Florencii). Na to, aby vládl celému regionu, byla městská radnice (Pallazo Vecchio) příliš malá, a tak vybudoval Uffizi (v překladu „kanceláře“).
Ponte Vecchio & Palác Pitti a zahrady
Vedle Ufizzi a paláce Pitti (v němž žil), nechal Cosimo I Medicejský také postavit 1 km dlouhý zastřešený Vasariho koridor, který prochází mostem Ponte Vecchio. Tuto cestu využíval při cestě do kanceláře a zpět domů. Koridor nyní prochází rekonstrukcí a měl by být znovu otevřen ke konci roku 2021.
Bazilika Santa Croce
Toto není jen další překrásná bazilika. Je to místo posledního odpočinku slavných osobností jako Galileo Galilei, Dante Alighieri, Michelangelo, Rossini nebo Machiavelli.
Bazilika Santo Spirito (včetně přilehlého náměstí)
Skvělé místo na oběd. Přednostmi pulzujícího náměstí na druhé straně řeky jsou stíny zdejších stromů a místní restaurace.
- Etapa: Florencie - Siena
- Datum: 6. – 7. 8. 2021
- Klíčová slova: Florencie, Siena
Náš plán
Z Florencie vyrážíme do Sieny, malého středověkého města vystavěného na vrcholku kopce. Z Florencie je to jen 80 km, ale protože se nám nepodařilo nabít naše auto v hotelu, přijeli bychom bez jakékoliv rezervy. Po cestě jsou dvě rychlonabíječky, takže patnáctiminutová přestávka by mohla na dobití rezervy stačit.
Plán v kostce
| Délka etapy: |
80 km |
| Odhadovaný čas bez nabíjení a přestávky: |
1 hodina a 10 minut |
| Odhadovaný čas s nabíjením: |
1 hodina |
| Počet zastávek na nabíjení: |
1 |
| Celkový očekávaný čas na nabíjení |
2 hodiny |
Realita
První rychlonabíječka byla obsazená jiným vozem, ale byla zde k dispozici i pomalá (11 kW) nabíječka. Protože byla hned vedle supermarketu, rozhodli jsme se připojit auto na pomalou nabíječku a zajít si koupit jídlo a pití. Když jsme se vrátili, řidič druhého vozu zrovna odjížděl, a tak jsme chtěli využít ještě na 5 minut rychlonabíječku. Nicméně se nám ji nepodařilo aktivovat prostřednictvím aplikace. V Itálii je většina nabíjecích stanic provozována jednou společností – Enel (moc konkurence zde není). Ve skutečnosti, jak jsme později zjistili, staví Enel tisíce nabíjecích stanic po celé Itálii, ale hodně z nich nefunguje podle očekávání.
Poté, co se nám nepodařilo nabíječku aktivovat pomocí aplikace (ukazovala, že rychlonabíjení CSS není k dispozici), zkusili jsme ji aktivovat kartou od Audi Charging Services. To je malá RFID karta, kterou používáme k aktivaci nabíječek IONITY. Jen přejedete kartou před nabíječkou, a tím aktivujete nabíjení (každý měsíc pak obdržíte fakturu, která je automaticky zaplacena připojenou kreditní kartou). K našemu překvapení to zafungovalo, a tak jsme strávili dalších 10 minut dobíjením.
Když jsme dorazili do Sieny, čekalo nás další překvapení. Naše ubytování bylo v historickém centru města, do kterého jsme vjeli ze špatné strany.
Museli jsme se otočit a objet celé město, což znamenalo další najeté kilometry navíc. Rozhodnutí zastavit se po cestě na rychlé nabíjení se tak ukázalo jako správné. Pravidlo pro cesty elektromobilem je dobíjet všude, kde je to možné. Protože se nedalo parkovat v historickém centru, ubytování nabízelo opět parkování zajištěné obsluhou. Když jsme si dělali rezervaci, potvrdili jsme si s ubytováním, že se budeme moci připojit na nabíječku. Řidič tak odvezl naše auto a dal ho nabíjet. Přijeli jsme kolem 13:00 a měli jsme přibližně 15 % zbývající kapacity baterie, ale na parkovišti nás dokázali připojit pouze ke standardní 230V zásuvce, a tak jsme druhý den v 8 hodin ráno měli „jen“ 70% kapacity.
To znamenalo patnáctiminutovou extra zastávku další den, protože po cestě byla superrychlá (350 kW) nabíječka.
Siena je krásné středověké město postavené na kopci. Pověst praví, že byla založena Removými syny, kteří uprchli z Říma poté, co Romulus zavraždil jejich otce (podle jiné legendy byl Řím založen Romulem a Remem vychovanými vlčicí). Podle Sienské legendy s sebou vzali Removi synové sochu vlčice, která se poté stala symbolem Sieny. Zároveň utekli z Říma jeden na bílém a druhý na černém koni, kteří jsou zobrazeni na erbu Sieny.
Město příliš nevzkvétalo, až do 4. století n. l., kdy se z bezpečnostních důvodů změnila hlavní trasa poutníků ze severní Evropy do Říma. Poté se ze Sieny začalo stávat centrum obchodu a bankovnictví (jedna z nejstarších bank v Sieně stále funguje, již od roku 1472). V té době (r. 1115) byla Siena, díky hraběnce Matildě, rozdělena do malých nezávislých celků, což vedlo ke zformování republiky. Toto uspořádání přetrvalo až do chvíle, kdy Siena podlehla Florencii v bitvě, ve které Medicejští spojili síly se španělským králem. Od roku 1555 byla Siena pod správou rodu Medicejských (poslední zbytky odporu se vzdaly roku 1559).
Naše průvodkyně Agnese (našli jsme ji na toursbylocals.com) nám vysvětlila, že Siena je rozdělena na 17 kontrád (městských obvodů), které se každá pyšní svým vlastním erbem. Každý rok je 10 z nich náhodně vybráno, aby se účastnily Palia – závodu koní na tři kola okolo hlavního Sienského náměstí. Závod pochází pravděpodobně ze 16. století.
Zdejší síla tradice a folkloru nemá obdoby: koně jsou kontrádám přiřazeni na základě losování, kontrády mohou měnit žokeje (kteří závodí na neosedlaných koních), ale ne koně samotné. Koně mají také svou slavnostní přehlídku, která předchází závodu a je soutěží sama o sobě. Každá kontráda má také svou stáj, kde jsou koně ustájeni několik dní před závodem. Palio probíhá dvakrát za rok: 2. července a 16. srpna. Ve městě musí být tou dobou davy lidí, ale určitě to stojí za to zažít.
Když procházíte Sienou, řešíte hlavně, kam namířit foťák. Dechberoucí výjevy odhalující krásu tohoto místa jsou doslova na každém kroku. Siena je ale známá i svou kuchyní a my můžeme potvrdit, že je opravdu skvělá.
Duomo di Siena
Náměstí Piazza del Campo and Torre del Mangia
Palác Salimbeni (Nejstarší banka na světě, která funguje od roku 1472 dodnes.)
Bazilika Cateriniana
Starobylé uličky Sieny
- Etapa: Siena, Itálie – Bari, Itálie
- Datum: 7. 8. 2021 – 8. 8. 2021
- Klíčová slova: Siena, Bari
Náš plán
Tohle byl jeden z delších výletů. Po cestě ale byla jen jedna super-rychlá nabíječka asi 60 km od Sieny a od této zastávky byly k dispozici jen rychlonabíjecí stanice. Jelikož jsme auto v hotelu v Sieně nabili jen na 74 %, čekala nás zastávka právě u super-fast nabíječky (150 kW) a pak teprve další cesta.
Plán v kostce
| Délka etapy: |
740 km |
| Odhadovaný čas bez nabíjení a přestávky: |
7 hodin a 20 minut |
| Odhadovaný čas s nabíjením: |
9 hodin a 30 minut
(bez super-fast nabíječek) |
| Počet zastávek na nabíjení: |
2 |
| Celkový očekávaný čas na nabíjení |
2 hodiny a 10 minut |
Realita
Super-rychlá nabíječka (IONITY) měla k dispozici čtyři stanice, z toho dvě zrovna využívali jiní řidiči. Display byl rozbitý, ale stačil k ověření pomocí naší e-tron karty a mohli jsme nabíjet. Po 15 minutách jsme měli nabito na 100 % a mohli jsme vyrazit.
Další zastávku jsme chtěli udělat v Tivoli (krásné malé městečko známé hlavně díky římským lázním), které je nedaleko Říma, 230 km od Sieny. Nabíjení v Tivoli jsme naplánovali ještě před obědem, který jsme měli zarezervovaný na 12.30 v malebné
restauraci Sibilla situované ve starověkých ruinách. Na nabíjení jsme si nechali rezervu 1,5 hodiny, protože rychlo-nabíječky (50 kW) potřebují třikrát víc času k plnému nabití než super-rychlé nabíječky.
Tivoli
Najít nabíječku nebyl problém, ale hodinu nás zdržela nehoda na dálnici. Kvůli rezervaci v restauraci jsme tak ztratili čas, který jsme měli vyhrazený na dobití. Když jsme dojeli k nabíječce, snadno jsme ji aktivovali pomocí aplikace a začali jsme nabíjet. Asi po 30 sekundách se nabíječka z ničeho nic vypla. Nepodařilo se nám ji znovu aktivovat přes aplikaci, ale e-tron bezkontaktní karta zafungovala a mohli jsme pokračovat v nabíjení…dalších 30 sekund. Asi po čtyřech dalších pokusech jsme usoudili, že je stanice rozbitá. Museli jsme jet dál, abychom stihli rezervaci na 12.30. Pořád nám ale zbývalo dost baterie na dojetí k další nabíjecí stanici, kam jsme zamířili po obědě. K našemu překvapení jsme objevili pomalou AC nabíječku (11 kW) na parkovišti 200 metrů od restaurace, což bylo skvělé! Přes oběd jsme nabili přes 15 % (dojezd 50 km).
Pokračujeme z Tivoli do Bari
Na dálnici z Říma směr Bari bylo několik nehod, což nás stálo celkové zdržení přes dvě hodiny. Navigace nás automaticky nasměrovala skrz vesnice. Krásné, leč pomalé.
Další nabíjecí stanice byla v nákupním centru. Také nefungovala podle představ. Asi po minutě přestala z ničeho nic nabíjet. Přestože jsme měli dojezd asi 80 km, začali jsme lehce panikařit. Co když přes tyhle rychlonabíječky nebudeme schopní nabíjet? Kdybychom používali AC nabíjecí stanice (11 kW), zastávky na nabíjení by nám zabraly asi 7 hodin…Uvažovali jsme, jestli nepřespíme v autě, abychom další ráno stihli trajekt z Brindisi (130 km jižně od Bari). Věděli jsme, že se z tohohle výletu může vyklubat docela dobrodružství, ale nečekali jsme, že to začne už v Itálii!
Další rychlonabíječka byla jen 5 km daleko, tak jsme se jí rozhodli zkusit. Použili jsme aplikaci a všechno fungovalo, jak mělo. Mezitím jsme šli na kávu a po hodině a 5 minutách jsme měli nabito na 100 % (začínali jsme nabíjet asi na 30 %). Dobře, trocha stresu byla, ale rychlonabíječek bylo okolo vcelku dost. Vypadalo to, že aspoň některé fungovaly, takže jsme mohli být zase trochu v klidu.
Horší než nabíjení bylo, že jsme ztratili další hodinu, abychom se vyhnuli provozu na dálnici. Zácpám jsme se stejně úplně nevyhnuli. Ztratili jsme další hodinu a půl. Zatímco baterie při jízdě vcelku rychle ubývá, v zácpách skoro neztrácí. A to i přesto, že jsme měli zapnutou klimatizaci a zapojenou ledničku.
Po dalších 230 km jsme zastavili na večeři. Nechali jsme auto nabíjet na rychlonabíječce a šli jsme na pizzu. Tentokrát všechno fungovalo…až do nabití na 80 %. V tomto bodě se nabíjení vyplo. Měli jsme dost na to, abychom dojeli do našeho cíle (hotel na půl cesty mezi Bari a Brindisi), ale další den jsme potřebovali jet do Brindisi, nalodit se na trajekt a jet na Korfu. Takže jsme zastavili v Bari na další nabíjení (což by nebylo nutné, pokud by u hotelu byla nabíječka).
Nabíječka v Bari přestala nabíjet po 30 sekundách. Jaké překvapení. Už jsme si na tyhle situace docela zvykli, takže jsme se přesunuli o 15 km dál k další rychlonabíječce, která fungovala dobře. Po 25 minutách jsme mohli konečně pokračovat do hotelu. Už bylo půl hodiny po půlnoci a měli jsme nabito na dojezd 170 km. Tak akorát do Brindisi a Korfu bez nabíjení.
Zastávky na nabíjení nám zabraly celkem 2,5 hodiny, hledáním funkčních nabíječek jsme ztratili dalších 30 minut a kvůli zácpám jsme nabrali zpoždění další 4 hodiny. Při nabíjení můžete aspoň zajít na kávu, dát si svačinu nebo zkontrolovat e-mail…takže zácpy pro nás jednoznačně byly horší.
Přenocovali jsme v Polignano a Mare, krásném malém městečku, které stojí za návštěvu. Na to nám ale bohužel nezbyl čas.
Celá cesta nám zabrala 11 hodin času + 2,5 hodiny nabíjení. Kdyby byly k dispozici super-rychlé nabíječky, celkový čas nabíjení by byl pod hodinu.
Pro srovnání: V první etapě cesty jsme jeli průměrně 100 km/h. V této etapě jsme průměrně jeli 68 km/h.
- Etapa: Pagliano al Mare - Brindisi - Korfu (Kerkyra)
- Datum: 8/8/2021
- Klíčová slova: Trajekt, Korfu, Přístav
Plán
Jet do Brindisi (80 km), nalodit se na trajekt a dojet na Korfu. Neměli bychom potřebovat nabíjení.
Plán v kostce
| Délka etapy: |
80 km do Brindisi
200 km na trajektu
10 km do hotelu na Korfu |
| Odhadovaný čas bez nabíjení a přestávky: |
1 hodina do Brindisi
7 hodin 30 minut na trajektu |
| Počet zastávek na nabíjení: |
0 |
Realita
Přenocovali jsme ve městě Polignano al Mare. Malebné městečko s pulzující atmosférou, zátokami a rušným nočním životem.
Ráno jsme pokračovali do přístavu v Brindisi, kde jsme chtěli stihnout trajekt do Řecka. Když jsme tam přijeli, měli jsme asi 30 % baterie a ještě tak hodinovou časovou rezervu (báli jsme se zácpy na silnicích). Kolem Brindisi nebyly žádné rychlo-nabíječky, ale asi jen 10 pomalých AC nabíječek. Vybrali jsme si jednu poblíž obchodu s jídlem (2 km od přístavu). Nabíjet jsme sice nepotřebovali, protože nám stačil dojezd 15 km, abychom se dostali do přístavu a následně do hotelu, ale chtěli jsme si nakoupit, tak proč ten čas rovnou nevyužít?
Skvělá věc u elektrických aut je možnost zapnout klimatizaci na dálku pomocí mobilní aplikace. U běžných aut tohle nejde (možná jen v případě samostatného topení nebo ventilace, ale ne přímo klimatizace). Nicméně zapnutí klimatizace na dálku nefunguje, pokud je baterie pod 20 %.
Během půlhodinového nákupu jsme načerpali 5 %. Celkem jsme byli na 35 %, tedy dojezdu 150 km. Pokračovali jsme do přístavu. Nevěděli jsme, jaké procesy nás čekají s ohledem na koronavirus. Lístky na trajekt jsme si zarezervovali online. V přístavu jsme šli na „check-in“, ukázali zelený kovidový pas, řecký formulář (který se musí vyplnit online před vstupem do Řecka) a po pěti minutách nám dali lístky. Všechno proběhlo hladce a rychleji, než jsme očekávali.
Nejlepší částí bylo čekání na nalodění. Měli jsme spoustu času k dobru (stačilo by dorazit hodinu před vyplutím, ale neměli jsme s tím žádné zkušenosti a na lístku doporučovali, abychom se dostavili 2-3 hodiny předem).
Venku bylo 37◦C, běžela nám klimatizace a lednička s mrazákem byla zapojená. Čekali jsme hodinu a půl a vyčerpali jsme 3 % baterie (zhruba 9 km dojezd).
To bylo vcelku užitečné zjištění, protože pokud se zasekneme při cestě zpátky na několik hodin na hranicích, nemusíme se bát, že si vyplácáme moc baterie před další nabíjecí zastávkou.
Nakonec jsme se dočkali nalodění. S elektrickými vozy nebyl žádný problém (určitá pravidla jsou nastavená třeba pro auta na CNG).
Na trajektu jsme zaparkovali a užili jsme si 7 hodin a 30 minut dlouhou plavbu na Korfu. Nejlepší bylo dálkové zapínání klimatizace pomocí aplikace. Před cílem jsme nasedali zpátky do pěkně vychlazeného auta. Téhle funkce určitě hodně využijeme při cestách po Řecku.
Plán
U hotelu by měla být nabíjecí stanice. Jeden den si chceme užít pláž a další dva dny bychom rádi prozkoumali ostrov. Každý den bychom měli ujet asi 130 km, takže by nám nabíjení u hotelu mělo stačit.
Plán v kostce
| Délka etapy: |
130 km výlet na sever Korfu
160 km výlet na jih Korfu |
| Počet zastávek na nabíjení: |
Žádné, nabíjení pouze přes noc v hotelu |
Realita
Dojeli jsme docela pozdě. V hotelu neměli nástěnný box (zařízení, které slouží k nabíjení v domácnostech nebo v hotelech a zajišťuje extra bezpečí při nabíjení). K dispozici jsme měli pouze průmyslovou zásuvku s napětím 400 V. To vlastně stačilo. Obzvlášť pokud je zásuvka vyhrazená pro elektrická auta. Pořád je ale o něco méně bezpečná než speciální konektory pro elektroauta.
Všechno dobře fungovalo. Začínali jsme nabíjet před půlnocí s 30 % baterie. Měli bychom mít plně nabito před šestou ráno, takže dost dlouho předtím, než jsme potřebovali vyjet.
Když jsme se ráno probudili, měli jsme na mobilu notifikaci z auta, že nabíjení bylo přerušeno kvůli výpadku energie. Co se stalo? Asi hodinu po nás přijel další řidič s elektromobilem a napojil se na standardní 230 V zásuvku, což vyhodilo pojistky. Museli jsme poprosit o pomoc v hotelu a až po několika pokusech jsme zjistili, že v jednu chvíli se může nabíjet jen jedno auto.
Ok, žádný problém. Bohužel se ale ukázalo, že při plné rychlosti (11 kW) jsme pořád vyhazovali pojistky, i když jsme nabíjeli jako jediní. Hotelová infrastruktura prostě nebyla na elektroauta vybavená.
Pro nás to tak velký problém nebyl, protože není moc těžké rekonfigurovat nabíječku auta tak, aby si brala méně energie. Ale to je spíš něco pro pokročilejší uživatele a nadšence elektromobilů. Rekonfigurovali jsme nabíječku na 8,4 kW, ale po hodině nabíjení pojistky zase selhaly. Nakonec jsme snížili na 6 kW, a to už fungovalo. Nevýhodou je, že pak trvá nabíjení déle. Což nám ale nevadilo, protože jsme v hotelu zůstávali na tři noci.
Jižní Korfu – celodenní výlet
Korfu je 7. největší ostrov Řecka, ale má hodně co nabídnout. Za den jsme najezdili asi 140 km. Vyjížděli jsme kolem 10. ráno a vrátili se kolem 10. večer. Odpoledne jsme si dali delší pauzu na piknik
Hlavní město Korfu, Kerkyra, je pitoreskní město plné hospůdek a kaváren. Hlavní atrakcí je Stará benátská pevnost, která díky skvělému výhledu stojí za výšlap.
Dále jsme se vydali do města Paleokastrica, které bylo mnohem rušnější a orientované na turisty. Našli jsme tam nádherné pláže. Poblíž najdete středověkou citadelu Angelokastro, která také stojí za návštěvu.
Dalším bodem výletu byl Gardiki, ruiny dalšího středověkého hradu. Není to nic velkého, ale je to při cestě k jezeru Korission, což byl hlavní cíl naší cesty. Za krátkou půlhodinovou zastávku to stálo.
Jezero Korrision s průměrem asi 6 km leží přímo u moře, oddělené jen tenkým ostrůvkem, který vytváří krásnou pláž. Přes den je tu vcelku rušno, ale k večeru jsme si vychutnali klidnou a romantickou atmosféru.
Ideální místo na piknik. Nepotřebujete sem dojet na čtyřech kolech, ale určitě se to vyplatí, pokud máte s sebou tolik věcí, co my. 😊
Severní Korfu – celodenní výlet
Kassiopi Fortress
Další ze tří zachovalých středověkých pevností na ostrově je Kassiopi. Hezké město, ve kterém jsme se před výstupem nejprve posilnili malým obědem.
Pantokrator
Nejvyšší hora Korfu s nadmořskou výškou 960 metrů nabízí úžasný výhled na ostrov a také blízkou Albánii. Vrchol je dostupný i autem a můžete si tam dát dobrou kávu. Nás navigace (vestavěná, Google mapy i Seznam mapy) nechtěla pustit po silnici a doporučovala nám lesní cestu, která pro nás byla moc úzká.
Správná cesta vede skrz město Acharavi, přestože nabízená zkratka byla lákavější. 😊
Nymfes Falls
Vodopády přes léto vysychají. Což jsme nevěděli. I přesto to byla hezká podívaná a shodli jsme se, že i cesta k vodopádům byla moc krásná.
Canal d’Amour
Město Sidari nabízí krásné pláže, skvělé jídlo a pití. Hlavním důvodem, proč sem spousta lidí přijíždí, je úzký kanál a romantická zátoka.
Plán
Z Korfu se necháme převézt trajektem do města Igumenica a dál budeme pokračovat do Kalambaky, která leží hned vedle Meteory. Tam bychom chtěli zůstat přes noc. Náš hotel, respektive spíš hostinský pokoj, nemá k dispozici nabíjení. Nabídli nám, že přes noc můžeme nabíjet z běžné 220 V zásuvky.
Plán v kostce
| Délka etapy: |
180 km |
| Odhadovaný čas bez nabíjení a přestávky: |
2 hodiny a 30 minut |
| Počet zastávek na nabíjení: |
Žádné, nabíjení přes noc v hotelu |
Realita
Už jsme věděli, že nemusíme na trajekt čekat tři hodiny před vyplutím. Do přístavu jsme přijeli s hodinovou rezervou, což bylo pořád víc než dost času. Trajektem jsme se plavili asi hodinu a půl. V hotelu se nabíjelo jiné auto, takže jsme měli jen 90 % baterie. To nám ale naprosto stačilo.
Po cestě jsme zastavili u rychlonabíječky, protože jsme chtěli vyzkoušet první komerční rychlonabíjecí stanici (50 kW). Na rozdíl od Itálie je většina rychlonabíječek v Řecku postavená u benzínových stanic. K aktivaci nepoužívají karty nebo aplikace, ale odblokování provede přímo zaměstnanec benzínové stanice, který s vámi vyřídí i platbu.
To je o trochu méně praktické, protože platba probíhá vesměs stejně, jako když normálně tankujete. Pokud platíte kartou nebo skrz aplikaci, je vám poplatek stržen automaticky. To znamená, že máte lepší přehled o tom, kolik za tankování (respektive dobíjení) platíte. Na druhou stranu při cestování v Řecku nemusíte stahovat další aplikaci, což je docela fajn.
Nabíjení fungovalo dobře. Strávili jsme tím jen 10 minut, protože jsme hlavně chtěli vyzkoušet, jak to bude fungovat. Mezitím nám také umyly okýnka, což byl milý bonus.
Meteora jsou kláštery ze 14. až 16. století postavené na vrcholcích sloupcovitých skal. Východní pravoslavnou církví je toto místo považováno za druhé nejposvátnější v Řecku. Na prvním místě je hora Athos v Chalkidiki.
Šest klášterů je zachováno a využíváno dodnes. Jsou také otevřené pro veřejnost. Ve středověku byly postaveny bez přístupu. K vyzvedávání lidí a materiálu se používaly provazy a plošiny. Dnes se k nim dostane po schodech, které jsou vytesané přímo do skály.
Úžasné skalní útvary v Meteoře.
Jeden ze šesti fungujících kláštěrů.
K vyzvedávání zboží a lidí používali provazy a rampy
Kláštery jsou mnohem větší, než se zdá.
Plán
Tato etapa bude mít asi 240 km. Měli bychom mít plně nabitou baterii z hotelu, takže zastávky na nabíjení by neměly být potřeba.
Plán v kostce
| Délka etapy: |
230 km |
| Odhadovaný čas bez nabíjení a přestávky: |
3 hodiny |
| Počet zastávek na nabíjení: |
Žádné, nabíjení přes noc v hotelu |
Realita
Nabíjení v hotelu v Meteoře bylo možné jen skrz běžnou zásuvku (230 V). Při prvním pokusu jsme vyhodili pojistky. Na základě předchozí zkušenosti jsme proto věděli, že potřebujeme konfigurovat na pomalejší nabíjení. Nastavili jsme ho na 10 A, což je nabíjení o rychlosti asi 2,2 kW. To stačilo. Poprvé jsme museli použít náš extra dlouhý nabíjecí kabel, který jsme zapojili do zásuvky v bytě majitele.
Ráno jsme měli nabito asi na 90 %. Nikam jsme nespěchali, tak jsme se šli podívat na jeden z klášterů. Během výšlapu nám přišla zpráva, že nabíjení bylo přerušeno z důvodu chyby. Elektroauta jsou propojené s aplikací, na které můžete kontrolovat průběh nabíjení, zapnout na dálku klimatizaci nebo topení.
Po návratu do hotelu jsme zjistili, že chyba je v prodlužovacím kabelu. Měli jsme 92 % baterie, což nám na cestu do další destinace mělo stačit. Chystali jsme se do starověké svatyně Delphi. Auto nám ukázalo odhadovanou vzdálenost na mapě, takže jsme věděli, že aktuální stav baterie byl víc než dost na projetí téměř celého Řecka.
Do Meteory jsme dojeli podle plánu. Skvělá věc na elektrických autech je to, že při běžných dnech netrávíte žádný čas na čerpacích stanicích, protože můžete nabíjet doma nebo třeba v práci. V Brně, kde žijeme, většinou nepotřebujeme nikde „venku“ nabíjet celé měsíce. Což vám dojde většinou až ve chvíli, kdy vám třeba dochází kapalina do ostřikovačů.
Delhpi je starověká svatyně, sídlo legendární věštkyně Pythie, se kterou se konzultovalo každé velké rozhodnutí, ať soukromé nebo veřejné. Sláva Delphi byla tak veliká, že i další země, jako například Egypt, posílaly zprávy ke konzultaci věštkyni.
Dnešní vykopané pozůstatky města se datují do 4. až 6. století př.n.l. Ale toto místo sloužilo jako svatyně ještě dlouho předtím. Což není žádným překvapením díky dechberoucím výhledům a mírnému horskému klimatu.
Výhled ze zůstatků chrámu Apollo. Chrám byl centrálním prvkem celé svatyně.
Starověké řecké divadlo.
Tholos